Procházka údolím Svitávky

Cestou do České Lípy jsme se stavili ve Svitavě a udělali si krátkou procházku údolím Svitávky, podél kterého vede vodní náhon k bývalým brusírnám zrcadel.

Fotogalerie

Historie

První brusírnu nechal již v roce 1767 postavit hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský. Voda se do továrny přiváděla ve skále vytesaným tunelem, jehož stavba si vyžádala 31 000 zlatých. To bylo třikrát více, než náklady na samotnou tovární budovu se stroji na broušení a leštění. V roce 1854 nechal hrabě Karel Kinský postavit druhou továrnu na zrcadla. Obě továrny pak fungovaly až do hospodářské krize ve 30. letech 20. století.

Náhon k oběma zrcadlárnám je pozoruhodným technickým dílem. Začíná v horní části údolí na místě nazývaném dříve Černý jez (Schwarzes Wehr). Původní tok Svitávky tu byl uměle přehrazen a zaveden do širokého tunelu, vytesaného v pískovcové skále a ukončeného jezem, jehož pozůstatky jsou dosud patrné. Těsně nad jezem z tunelu odbočuje chodba bývalého náhonu, která zanedlouho ústí na povrch. Dále náhon pokračoval podél cesty povrchovým korytem a asi po 500 metrech vcházel do vytesaného tunelu. Poměrně široká a vysoká chodba je asi 200 metrů dlouhá a místy jsou v ní ještě dochované pozůstatky zvýšeného postranního ochozu. Asi po 50 metrech je v boční stěně tunelu průlom do prostorné jeskyně, která byla zřejmě vytvořena při těžbě písku. Hlavní chodba pak pokračuje ke konci skalního masivu, kde z ní vedou úzkou průrvou schůdky na povrch.

K broušení skla se ve zdejších zrcadlárnách, ale i v dalších sklářských manufakturách na sloupském panství, používal písek, těžený v několika podzemních lomech. V místě, kde silnice opouští údolí a stoupá směrem do Svitavy, je lom označovaný jako Pusté kostely (někde i jako Pustý kostel).

(Zdroj textu: Lužické hory)

Napište mi komentář